Na to, jak prospěšný je med lidskému organismu, přišli lidé už v dávnověku. Med je ideální lék. Nejen, že nás dokáže zbavit mnoha neduhů, ale také výborně chutná, a i v kuchyni má všestranné použití. Dříve, než člověk včely ubytoval v úlech, musel si pro zdravou pochoutku vylézt na strom. Přirozený příbytek včel je totiž v dutinách stromů vysoko nad zemí.
o Některé přírodní národy si stále berou med tímto způsobem.
o Jednoduše (po vzoru medvěda) na strom vylezou a plástev si ukradnou.
S medem se musí správně manipulovat, aby se nepokazil. Nejprve se vyberou z úlu rámy s plástvemi. Je důležité zjistit, jestli je med zavíčkovaný. Pokud by nebyl, musí se rámy vrátit, protože med ještě není hotový. Med víčkují samotné včely, které na to použijí vosk.
Jak mít kvalitní med
Pokud je tedy vše v pořádku, přenesou se rámy k medometu a jednotlivé buňky se odvíčkují. Nejlépe se vytáčí teplé plástve hned po odebrání rámů z úlu.
· Pokud včelaře něco zdrželo, pak je potřeba rámy nahřát na teplotu pětadvaceti stupňů celsia.
· Za studena by zbytečně spousta medu zůstávala v plástvích.
Poté se nechá přecedit přes síto. Nejprve se použije řidší a pak ještě jedno hustší. Med nechá několik dní v teple, aby se vyčeřil neboli odstál. Nežádoucí nečistoty se tak dostanou buď na dno anebo na povrch. Po odstranění nečistot se med může stáčet do sklenic.
Zbylé prázdné plástve se mohou vrátit včelám zpět do úlu. Dělnice je použijí opět při budování nových pláství. Stáčení medu se provádí čtyřikrát do roka. Poslední stáčení proběhne většinou v září a pak se nechají včely odpočinout, aby se mohly připravit na zimu. Při posledním stáčení se také včelám část medu ponechá. Přes rok je potřeba včely dokrmovat cukerným roztokem.
o Podle toho, kam včely chodí (spíše asi létají) sbírat bylinné šťávy, rozeznáváme med světlý a tmavý.